Paukrtová Soňa, senátorka

Nejprve jedna poznámka k přímé demokracii obecně a můj názor. Přímá demokracie má řadu nevýhod právě tak jako demokracie nepřímá. Jsem stoupencem demokracie nepřímé neboli zastupitelské. Mám pro  to dva zásadní důvody :
1. Politici zvolení do zastupitelských sborů (Parlament, krajská i obecní zastupitelstva) by měli být  schopni si ke svému rozhodnutí zjistit veškeré dostupné informace , což běžný občan může jen stěží. Členové parlamentu by měli být profesionály v rozhodování ve prospěch občanů ČR. Problém je v tom, že občané svým zvoleným zástupcům nevěří (někdy oprávněně) a navíc je posuzují jako celek, nerozlišují. To není výtka pouze konstatování. Rozhodnutí volených zástupců by mělo být profesionálnější.

2. Někdy je třeba přijmout rozhodnutí nepopulární nicméně velmi potřebné pro občany a ČR. Občané v referendu by tak  nerozhodli a volení zástupci na sebe musí vzít odpovědnost za takové rozhodnutí . Současně by  měli být schopni je občanům vysvětlit. S trochou nadsázky - dovedete si představit jak by dopadlo referendum o daňovém  zatížení občanů? Já ano.

Odpovědi na Vašich deset otázek:

1. Co pro vás znamená text Ústavy ČR:“ Lid je zdrojem veškeré státní moci“?

Lid volí své zástupce v přímých a demokratických volbách. Uplatňuje se jak aktivní (volím) tak pasivní (jsem volen) volební právo  Volební zákony postupně doznávají takových změn, že vliv občanů na složení  Poslanecké sněmovny se významně zvyšuje. Pokud jde o volby senátní (dle mého přesvědčení a osobní zkušenosti se jedná o nejtěžší volby v ČR – jsou většinové) tak tady záleží na hlase každého voliče (jeden z mých kolegů byl zvolen většinou 24 hlasů) a každý občan ČR může kandidovat a vyhrát. Parlament může schválit zákon o konání  referenda. Referendum se konalo při vstupu ČR do EU, tedy v okamžiku nanejvýš závažném, kdy se rozhodovalo o vzdání se části státní suverenity. Referendum bylo rozhodovací, nikoliv poradní. To že Parlament zatím neschválil zákon o obecném referendu je dle mého názoru spíše věcí konzervativního přístupu většiny členů Parlamentu k této otázce.

2. Jak si vysvětlíte význam textu Ústavy ČR:“ Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“?

Ústavním zákonem (zákon, se kterým  musí souhlasit jak  Poslanecká sněmovna i Senát, který v tomto případě nelze přehlasovat.) lze rozhodnutí přenést na občany – jak se stalo při vstupu ČR do EU. Tehdy se rozhodovalo referendem. Nejen o vstupu do EU, ale i o tzv. přístupové smlouvě.

3. Považujete náš politický systém, založený na volné soutěži politických stran, za dostatečný z hlediska prospěšnosti pro všechny občany?

Lze zvolit různé politické systémy, jsem ale přesvědčena, že systém založený na volné soutěži politických stran je nejvíce demokratický. Zažila jsem systém totalitní (byť se tvářící jako demokratický) a nemám dojem, že by byl prospěšnější pro občany.

4. Jak se díváte na politický systém tzv. polopřímé demokracie, fungující ve Švýcarsku?

Švýcarský systém má určitě řadu výhod, v ČR však nemá tradici. Mám řadu bývalých spolužáků ve Švýcarsku trvale žijících, kteří jsou s tímto systémem nespokojeni. Záleží určitě na úhlu pohledu. Přímá demokracie má ty dvě nevýhody, o kterých píši na začátku.

5. Jaký je váš názor na zavedení tzv. lidové iniciativy (referenda), kdy občané mají právo korigovat, zrušit jakékoliv rozhodnutí politiků nebo podávat vlastní návrhy zákonů?

Myslím, že občané pokud budou chtít určitě mohou podávat návrhy zákonů prostřednictvím těch kdo mají  zákonodárnou iniciativu. Kromě vlády jsou to krajská zastupitelstva, jeden poslanec a celý Senát.

Pokud jde o korekci rozhodnutí přijatých Parlamentem, tak to se děje zase zákonem. Neumím si představit korekci podzákonných norem tedy směrnic přijatých ministerstvy. Pamatuji se, že Ústavní soud kdysi zrušil cenové výměry nájemného, které vydávalo  Ministerstvo financí . Pokud jde o referendum s cílem korigovat rozhodnutí záleží na tom, jak by bylo koncipováno.

6.  Občan – volič propůjčil poslancům na určitou dobu svou svrchovanou moc. Neměl by mít možnost tuto moc  poslancům kdykoliv odejmout, pokud se zpronevěří své funkci?

Čemu říkáte zpronevěřit se své funkci? V zákoně je jasně stanoveno kdy pozbývá zákonodárce svůj mandát .

Byla bych velmi opatrná při odnímání získaného mandátu. Jak by se pak dalo zařídit, aby zákonodárce přijímal nepopulární a nepopulistická rozhodnutí, která jsou někdy nutná?

7.  Když politici rozhodují proti vůli většiny občanů, jsou ještě jejich zástupci?

Opět co znamená rozhodnutí proti vůli občanů? Občané ve svobodných volbách rozhodnou (a předpokládám  na základě znalosti volebního programu ) o složení Parlamentu. Ten pak realizuje záměry obsažené ve volebních  programech vládních stran. Je samozřejmě možné, že občané volili a pak se jim realizace nelíbí. Znamená to rozhodnutí proti vůli občanů?

8. Je pro poslance důležité, co si myslí občané a jak by měl zjišťovat, co si myslí?

Nevím, zda poslance zajímá, co si občané myslí, předpokládám, že většině ano. Určitě to zajímá senátory. Způsob jak zjistit co si občané myslí, jaký mají názor je obtížné. Mohu Vám říci, jak to dělám já ve svém senátním obvodě, ale to neznamená, že moji kolegové to dělají stejně.

9. Je podle vás správné, když většinu médií v ČR ovládá cizí kapitál?

Není. Na druhou stranu si však myslím, že současná poptávka po senzacích a negativních zprávách obecně je natolik silná, že by ovládla i media vlastněná českým vlastníkem. Existují veřejnoprávní media a složení jimi poskytovaných informací je velmi podobné jako u komerčních medií. Myslím, že to je obecně značný problém, protože nejen pro občany, ale i pro politiky je čím dál tím těžší rozlišit virtuální realitu a skutečnost.

10. Občané ČR nemají dostatečnou možnost se seznámit s fungováním systému polopřímé demokracie v zemích jako je Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Kalifornie. Ve veřejnoprávních médiích tyto informace nenajdeme. Proč tomu tak je? Vidíte v tom nějaký záměr?

Při existenci internetu by bylo absurdní předpokládat, že systémy polopřímé demokracie jsou medii zatajované. Spíše  nejsou  v popředí jejich zájmu.