Čačka Otto, docent psychologie,Doc. PhDr.

1) Co je vaším hlavním životním smyslem,který vás vede?

Ptáte-li se na mého osobního Moby Dicka, tak je to (snad už od mládí) především usilovně vyhledávat "krásu a moudrost"  - a to všude, kde je to jen možné. To jsou totiž "životabudiče", které dokáží člověka podržet v jakékoliv společenské atmosféře!  Jako učitel mám pochopitelně také snahu podělit se se vším, co pochopím, se studenty  - a to pokud možno zábavnou formou. 

 2) Co pro vás znamená Bůh?

Na toto téma se nerad bavím - nerad bych se totiž dotkl něčích teistických citů - ale zároveň neradím nikomu urážet moje ateistické city! Novověk otevřel okna do světa vědy, oslavy života a úcty k humanitě - a tyto hodnoty bychom měli konečně začít uctívat bez jakékoliv mystifikace. 

 3) Je člověk součástí přírody nebo její pán?

Člověk může přírodu pouze  poznávat,  respektovat a využívat její zákony.  Naštěstí již pomalu dospíváme k poznání potřeby rovnováhy  její kultivace a exploatace. Příroda se  ale "čistí sama"!  Snad to tedy zvládneme  realizovat dřív, než  nás  svou "negativní zpětnou vazbou" nezlikviduje. Ona nás totiž nepotřebuje...

 4) Jak vnímáte  „svobodu“?

Svoboda je stejně jako kladivo výborná věc, ale dá se s ní nejen něco vybudovat, ale i  zničit. Ke svobodě by měl člověk dospět, až projde "socializací" a pochopí, že její rigidní pravidla nestačí na účinné chování ve složitějších situacích, a pokusí se myslet samostatně - pokud by při tom však myslel jenom na sebe a vlastní zisk, tak by nebyl daleko od svobody zločinců - teprve až autokultivací dospěje k sebepřekračujícím cílům - tak je "svobody hoden".   

 5) Má  „ poznání“ nějakou roli ve vašem životě?

Bez poznání bychom žili ještě v jeskyních. Poznání je hodnotou, kterou  nikdy nikdo neměl a nemá právo omezovat - a tvrdit, že jenom on zná pravdu... Já sám (a naštěstí nejsem sám) pociťuji přímo rozkoš z poznání.

 6 )Vidíte se v zrcadle v dobrém světle?

Jsou lidé, kteří, když jsou sami, vyvolávají si v hlavě nejrůznější křivdy, neúspěchy atp. Já mám raději ty, kteří se naopak orientují na to pozitivní, co v životě prožili, a těší se z toho. Všechno špatné je třeba brát jako  zdroj poučení. Myslím, že ti nejmoudřejší vlastně prožili nejvíc trapasů, ale prošli jimi posíleni - a tak to vidím i já.

  7) Měl by být člověk solidární k druhým?

Jsou lidé, kteří věří, že si  sami poradí za všech okolností, a proto stále zvyšují vlastní kompetence. Jestli někdy  někoho postihly  ať nespoutané síly přírody či, důsledky nelidskosti silnějších - tak takovým lidem je potřeba pomoci, ale spíše než jednorázovou almužnou rozvojem jejich rozhledu a dovedností... 

 8) Rozezní se ve vás struna blaženosti,když  slyšíte nějakou hudbu,vidíte nějaký film,přečtete nějakou knihu?

Emocionalita je individuálně vyšlechtěná jemnost prožívání - jednoho rozdychtí jen pořádný rámus, jiný vzdychá na koncertech vážné hudby. Není tedy "nějaká" hudba, film ani kniha...

Jsou jen podněty,  které v nás uvíznou a stávají se pak východiskem naší autokultivace. Avšak v záplavě "nějakých" rádoby kultivačních podnětů člověku často nezbývá než si vytvořit vlastní "privátní kulturu"  a tou se kochat...  Mimochodem úroveň emocionality se pak projevuje i ve vnímání zcela běžných podnětů - např. krásy kamenů.  

 9) Může člověk existovat bez válek?

Historie mne vždy zajímala, proto vím, že podnětem k válkám byla zpravidla touha někomu něco ukrást nebo mu poroučet. Majetek a moc  jsou ty nejméně důstojné hodnoty pro člověka - a jak nás historie poučuje, nikomu z toho nakonec nic nezbylo. Pouze to přineslo spoustu lidského utrpení.  Myslím, že lidé by se měli začít konečně orientovat na dobro, pravdu a krásu. 

 10) Kouzelný dědeček vám splní tři přání.Jaká to budou?

Nedavám peníze do sportky, ani všelijakých loterií.  Umím si vydělat tolik, abych uspokojil všechny své záliby - a není jich málo! Je mi líto všech, co celý život jen pročekají "až se něco stane"...     Každá životní etapa přináší spoustu nových kvalit - v mezilidských vztazích, ve výkonové oblasti i v oddechovém vyžití - a já se vždy snažil a snažím je nepromarnit. Kdybych však potkal nějakého čaroděje dobroděje , chtěl bych asi trochu mládí,  stálé zdraví a  krapet štěstí - ať se dědek snaží! 

                   Doc. PhDr. Otto Čačka  -  docent psychologie

Zaujal vás článek?Zde můžete hodnotit.