Vystrčil Miloš, senátor

1. Co pro vás znamená text Ústavy ČR:“ Lid je zdrojem veškeré státní moci“?
Celý text Čl. 2 odstavce (1) Ústavy ČR říká „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Text ve své podstatě vyjadřuje nutnost respektování vůle lidu při řízení státu a stanoví i nástroje (moci), kterými by mělo být respektování vůle lidu zabezpečeno.

2. Jak si vysvětlíte význam textu Ústavy ČR:“ Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“?
Význam textu říká, že ústavním zákonem lze nastavit a případně měnit proporce výkonu státní moci prostřednictvím tzv. přímé (referenda) a nepřímé (rozhodování zastupitelských sborů) demokracie.

3. Považujete náš politický systém, založený na volné soutěži politických stran, za dostatečný z hlediska prospěšnosti pro všechny občany?
Žádný politický systém není a nikdy nebude dokonalý. Plyne to přímo z vlastností člověka, který je sám o sobě velmi nedokonalým a chybujícím tvorem. To ale neznamená, že se nemáme permanentně snažit hledat lepší možnosti a řešení. Opak je pravdou.

4. Jak se díváte na politický systém tzv. polopřímé demokracie, fungující ve Švýcarsku?
Osobně je mi docela sympatický. Jeho úspěšná aplikace však vyžaduje existenci velké míry společenské odpovědnosti u většiny občanů.

5. Jaký je váš názor na zavedení tzv. lidové iniciativy (referenda), kdy občané mají právo korigovat, zrušit jakékoliv rozhodnutí politiků nebo podávat vlastní návrhy zákonů?
Velmi opatrně pozitivní. Mé obavy pramení z poměrně jednoduché možnosti zneužití různými populisty a demagogy.
6. Občan – volič propůjčil poslancům na určitou dobu svou svrchovanou moc. Neměl by mít možnost tuto moc poslancům kdykoliv odejmout, pokud se zpronevěří své funkci?
V pluralitní demokracii „propůjčuje moc“ určitým politikům vždy pouze určitá část občanů. Jiná část mohla volit (chtít propůjčit moc) úplně někoho jiného, který nakonec nemusel vůbec uspět (být zvolen). V tomto faktu vidím hlavní problém možnosti odejmutí této moci. Byl bych ale pro zákonné ustanovení možnosti odejmutí této moci v případě dopředu vyjmenovaných typů pochybení politika.

7. Když politici rozhodují proti vůli většiny občanů, jsou ještě jejich zástupci?
Největší problém tady vidím v tom, kdo rozhodne (pozná) v průběhu volebního období o tom, zda politici rozhodují proti vůli (prospěchu mi připadá přesnější) občanů. Abych to trochu odlehčil, tak si dovolím uvést příklad, že jako učitel jsem na gymnáziu občas rozhodoval proti vůli většiny žáků, abych těmi samými žáky byl za některá z těchto (nepopulárních) rozhodnutí následně po létech pochválen.

8. Je pro poslance důležité, co si myslí občané a jak by měl zjišťovat, co si myslí?
Určitě je to důležité. Možností je velké množství. Za zásadní považuji zachovat si „neodtrženost“ od běžného života.

9. Je podle vás správné, když většinu médií v ČR ovládá cizí kapitál?
Z vlastního života víme, že některé věci se navzájem vylučují. Nemůžeme dlouhodobě sedět celý den u televize, pochutnávat si na sladkostech a být zároveň štíhlí a fyzicky zdatní. Podobně je to i se svobodným trhem a naší představou o nevlastnění soukromých českých médií cizím kapitálem. Cesta je v existenci kvalitních veřejnoprávních médií a především naší vlastní „národní“ vyspělosti.

10. Občané ČR nemají dostatečnou možnost se seznámit s fungováním systému polopřímé demokracie v zemích jako je Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Kalifornie. Ve veřejnoprávních médiích tyto informace nenajdeme. Proč tomu tak je? Vidíte v tom nějaký záměr?
Nevidím v tom žádný záměr. Obecně si myslím, že kdo má zájem, má dnes v ČR informací všeho druhu dostatek.