Seďa Antonín, poslanec parlamentu

1.       Co pro vás znamená text Ústavy ČR:“ Lid je zdrojem veškeré státní moci“?

Občané mají hlasovací právo, kterým vyjadřují svoji vůli delegovat svoji „moc“ na své zastupitele. Stát tudíž neřídí nějaký král či císař z dědičného titulu, ale lid pomocí svých zvolených zástupců.

2.       Jak si vysvětlíte význam textu Ústavy ČR:“ Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“?

Nejsem sice ústavní právník, ale vysvětluji si tento text ústavy tím, že ústavním zákonem lze delegovat přímé rozhodování na lid. Například formou referenda či jednorázových zákonů.

3.       Považujete náš politický systém, založený na volné soutěži politických stran, za dostatečný z hlediska prospěšnosti pro všechny občany?

Ano, je to systém, který je běžný ve všech státech Evropské unie.

4.       Jak se díváte na politický systém tzv. polopřímé demokracie, fungující ve Švýcarsku?

Ve Švýcarsku je dán historickou tradicí, založenou na demokratickém řízení bývalých kantonů. Polopřímá demokracie nemá v ČR žádnou tradici. Co podporuji jsou místní referenda nebo celorepubliková referenda pro skutečně významná rozhodnutí země.

5.       Jaký je váš názor na zavedení tzv. lidové iniciativy (referenda), kdy občané mají právo korigovat, zrušit jakékoliv rozhodnutí politiků nebo podávat vlastní návrhy zákonů?

Jsem pro rozvoj občanské společnosti. Jsem pro zavedení institutů referend, zejména na místní úrovni, která mohou korigovat politiky nebo naopak mohou rozhodnout o řešení. Podávat vlastní návrhy zákonů není dobrým řešením, protože zákony musejí platit pro všechny občany. Již dnes se občané mohou obracet na své poslance, senátory či krajské zastupitele se svými návrhy zákonů.

6.       Občan – volič propůjčil poslancům na určitou dobu svou svrchovanou moc. Neměl by mít možnost tuto moc poslancům kdykoliv odejmout, pokud se zpronevěří své funkci?

Ústava ČR jasně vymezuje tuto moc zákonodárců. Ti jsou primárně zodpovědní svého svědomí a vědomí. A protože jsou zvoleni za politickou stranu, pak tato politická strana a zejména její členové by měli mít možnost „omezit“ tuto svrchovanou moc. Občané mají možnost nevolit ty, kteří se zpronevěřili své funkci a volby v roce 2010 ukázaly, že to lze. Problémem by bylo, jakým způsobem by měli a také kdo, rozhodovat o odejmutí této moci, Vždyť volby jsou tajné a jak se bude dokazovat, že zrovna ten či onen občan volil pana Opršálka. Z hlediska demokracie a občanské společnosti jsou a měli by být zákonodárci i zastupitelé pod přísnou kontrolou občanů, sdělovacích prostředků a členů té dané politické strany. Jako poslanec jsem přesvědčen, že zejména sdělovací prostředky se o „nepravostech“ politiků zajímají hodně.

7.       Když politici rozhodují proti vůli většiny občanů, jsou ještě jejich zástupci?

Z hlediska platné ústavy ano, protože se mají rozhodovat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Obecně lze však říci, že každý zastupitel byl zvolen určitou skupinou občanů pro to, aby hájil jejich zájmy. Těžko mohu hodnotit, zda ten či onen politik jde proti vůli většiny občanů. Každý občan se může svobodně rozhodnout, zda politik hájil či nehájil jeho zájmy a pak se rozhodnout, koho volit. To je jeho právo a také zodpovědnost. A to si uvědomuje přibližně polovina oprávněných voličů, kteří chodí k volbám. Aby tomu tak nebylo je třeba občanské iniciativy, která by probudila tuto letargii.

8.       Je pro poslance důležité, co si myslí občané a jak by měl zjišťovat, co si myslí?

Důležité to je. Poslanec to zjišťuje tak jako každý občan zejména v rodině, u přátel a známých. Pak se pravidelně stýká s občany na různých besedách či diskusích. Má své webové stránky, komunikuje s voliči pomocí e-mailů, sociální sítě apod. Vyjadřuje své názory veřejně a také v rámci své politické strany, a to na všech úrovních. A mohu vás ujistit, že členská základna je velmi kritická.

9.       Je podle vás správné, když většinu médií v ČR ovládá cizí kapitál?

Není to správné a osobně zastávám názor, že od listopadu 1989 jsou čeští politici vykreslováni médii ve vlastnictví zahraničního kapitálu záměrně negativně. Je nutno si uvědomit, že politici jsou obrazem národa a neliší se od lidí, kteří je volí. Spíše je otázkou větší míra odvahy politiky kontrolovat a to na všech úrovních. A nenechávat to pouze na sdělovacích prostředcích. Existuje mnoho možností, jak politika kontrolovat, ale občané mají spíše své vlastní problémy, než by věnovali svůj volný čas vlastní iniciativě. Proto jsou důležité podporovat jakékoliv iniciativy občanské společnosti, které povedou k této kontrole a větší transparentnosti politického systému.

10.   Občané ČR nemají dostatečnou možnost se seznámit s fungováním systému polopřímé demokracie v zemích jako je Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Kalifornie. Ve veřejnoprávních médiích tyto informace nenajdeme. Proč tomu tak je? Vidíte v tom nějaký záměr?

To je spíše otázka na sdělovací prostředky, ale já jsem o fungováním polopřímé demokracie informován. Znovu opakuji, že u nás tato tradice není historicky dána. A také si myslím, že globální kapitál nemá velký zájem na rozvoji přímé demokracie. Co se týká veřejnoprávních médií, také nejsem spokojen s informováním o činnosti politiků. Například o práci poslanců v regionu či ve výborech. Ale opět je to spíše otázka na vedení těchto médií, proč tomu tak je.